S naším plakátem Blow Up Poster objevte veškerou vizuální a emocionální intenzitu filmu prostřednictvím našich podmanivých vizuálů. Ponořte se do tajemného a vzrušujícího světa tohoto ikonického filmového mistrovského díla, kde se realita a iluze prolínají v obsedantním hledání pravdy. Prozkoumejte vzrušující emoce, pozoruhodnou estetiku a nezapomenutelné herecké výkony tohoto ikonického filmu, který poznamenal historii kinematografie. Pořiďte si plakát 'Blow Up' a nechte se unést nezapomenutelným filmovým zážitkem.
- Charakteristika papíru:
- 🎨 Canvas: globální standard z hlediska tisk a napodobující vzhled „plátna“.
- Ve výchozím nastavení plakát obsahuje 4 cm bílý okraj pro zarámování (rám není součástí dodávky). Pokud si to nepřejete, vyberte prosím „bez bílého okraje“.
- ✅ Velikost: k dispozici několik možností. ✅
- Vysoká UV odolnost.
- Životnost barev maximálně, bez odlesků.
- Papír recyklováno, což zaručuje úcta k životnímu prostředí.
- Zabalený plakát pečlivě a dodáno v ochranná trubice pro úplná ochrana.
-
STANDARDNÍ DORUČENÍ ZDARMA.
⚠️ Rám není součástí dodávky. ⚠️
Popis tohoto plakátu Blow Up
Blow-Up (někdy nazývaný Blowup nebo Blow Up) je mysteriózní thriller z roku 1966, který režíroval Michelangelo Antonioni a produkoval Carlo Ponti. Byl to Antonioniho první zcela anglicky psaný film, ve kterém hrají David Hemmings po boku Vanessy Redgrave a Sarah Miles. Představený je také model Veruschka ze 60. let. Děj filmu byl inspirován povídkou Julia Cortázara „Las babas del diablo“ (1959).
Příběh se odehrává v mod subkultuře Swinging London 60. let a sleduje módního fotografa (Hemmingse), který věří, že nevědomky zachytil na film vraždu. Scénář režírovali Antonioni a Tonino Guerra s anglickým dialogem britského dramatika Edwarda Bonda. Kameramanem byl Carlo di Palma. Nediegetickou hudbu filmu zahrál jazzový pianista Herbie Hancock a vystoupí i rocková skupina Yardbirds.
V hlavní soutěžní sekci filmového festivalu v Cannes získal Blow-Up Zlatou palmu, nejvyšší ocenění festivalu. Americké uvedení filmu z éry kontrakultury s explicitním sexuálním obsahem bylo v přímém rozporu s hollywoodským produkčním kodexem. Jeho následný kritický a kasovní úspěch ovlivnil v roce 1968 opuštění kódu ve prospěch systému hodnocení filmů MPAA.
Blow-Up by inspiroval následující filmy, včetně The Conversation (1974) Francise Forda Coppoly a Blow Out od Briana De Palmy (1981). V roce 2012 se Blow-Up umístil na no. 144 in Sight & Zvuk na nejlepších filmech na světě.
Po noci strávené v bryndáku, kde fotil pro knihu o uměleckých fotografiích, se fotograf Thomas opozdí na focení s modelkou Veruschkou ve svém ateliéru, což způsobí, že je pozdě na sezení s další modely později ráno. Nudí se a odchází, takže modelky a produkční personál mají potíže. Když odcházejí ze studia, požádají ho dvě ctižádostivé dospívající dívky, aby si s ním promluvily, ale Thomas ho odchází navštívit do starožitnictví.
Tomáš při putování v Maryon Parku fotí dva milence. Žena, Jane, je zuřivá z fotografování a pronásleduje Thomase, požaduje jeho film a nakonec se mu pokusí vyrvat fotoaparát. Odmítne a vyfotografuje ji, když prchá na louku. Thomas se pak setká se svým agentem Ronem na obědě a všimne si muže, který ho sleduje a dívá se do jeho auta. Zpátky do svého studia přichází Jane a zoufale žádá o film. Ona a Thomas spolu konverzují a flirtují, ale on jí schválně podá jinou roli filmu. Ona si na oplátku zapíše falešné telefonní číslo a dá mu ho.
Thomas, zvědavý, pořídí několik přiblížení černobílého filmu Jane a jejího milence. Odhalují Jane, jak zírá na třetí osobu číhající ve stromech se zbraní. Thomas vzrušeně volá Ronovi a tvrdí, že jeho improvizované focení možná zachránilo člověku život. Thomase vyruší zaklepání na dveře a jsou to opět ty dvě dívky, se kterými se ve své dílně posere a usne. Když se probudí, zjistí, že doufají, že je vyfotografuje, ale uvědomí si, že na fotografiích parku může být víc. Říká jim, aby odešli, a říká: "Zítra! Zítra!"
Při bližším pohledu na rozmazanou postavu pod keřem má Thomas podezření, že muž v parku mohl být přece jen zavražděn během doby, kdy se Thomas hádal se ženou za rohem.
p>S večerem se fotograf vrací do parku a najde tělo muže, ale nepřinesl fotoaparát a vyděsí ho zvuk lámající se větvičky, jako by jedna šla. Thomas se vrací, aby zjistil, že jeho studio bylo vypleněno. Všechny negativy a otisky jsou pryč, kromě velmi zrnité exploze toho, co může být tělem.
Po příjezdu do města uvidí ženu a následuje ji do klubu, kde jsou Yardbirds s Jimmym Pagem a Jeffem Beckem na kytaru a Keithem Relfem na vokálech viděni při písni „Stroll On“. Bzučení v zesilovači Becka tak rozzlobí, že si na pódiu rozbije kytaru a pak hodí krk do davu. Následuje vzpoura. Fotograf se chytá za krk a utíká z klubu dřív, než mu ho někdo stihne vyrvat. Pak se zamyslí, hodí to na chodník a jde pryč. Kolemjdoucí chytne za krk a hodí ho zpět, aniž by si uvědomil, že to pochází z Beckovy kytary. Thomas nikdy nenajde nepolapitelnou ženu.
Na zdrogovaném večírku v domě na Temži poblíž centra Londýna najde fotograf Veruschku, která jí řekla, že jede do Paříže; tvář, říká, že je v Paříži. Thomas žádá Rona, aby přišel do parku jako svědek, ale nemůže ho přesvědčit o tom, co se stalo, protože Ron je velmi ukamenován. Místo toho se Thomas připojí k party a probudí se v domě, když vychází slunce. Vrátí se do parku sám, jen aby zjistil, že tělo je pryč.
Thomas se slavně dívá na mimský tým, jak hraje tenisový zápas, je k němu přitahován, po chvíli zvedne imaginární míč a přinese ho zpět dvěma hráčům. Jak se dívá na mima, je slyšet zvuk hraného míče a jeho obraz mizí, takže na konci filmu zůstane jen tráva.